Oficiální titul poutního a farního kostela v Bozkově u Semil zní „Navštívení Panny Marie“, ale mezi obyvateli městečka a i širokého okolí a mezi poutníky je vžito poetické přízvisko „Královny hor“. Je tomu skutečně tak. Horské městečko v kraji Zapadlých vlastenců dýchá neopakovatelnou atmosférou drsné krásy a poezie, a když sem návštěvník zavítá v zimě bohaté na sníh, chybí mu zde již jen průvod muzikantů směřujících závějemi ke kostelu, přesně tak, jak vystihl svými ilustracemi v Raisově knize malíř Adolf Kašpar.

Na kůru bozkovského kostela se nacházejí mohutné varhany, které se značně vymykají zdejším zvyklostem a relativně chudým horským poměrům, a jako takové je můžeme počítat mezi nejcennější varhanářské památky z 19. století nejen v litoměřické diecézi, ale v České republice vůbec. Jejich stavitelem není nikdo méně významný než Josef Prediger z Albrechtic (u Tanvaldu), který díky svému renomé nakonec dostal i prestižní zakázku na postavení velikých reprezentativních varhan v novostavbě kostela svatých Cyrila a Metoděje v pražském Karlíně. Karlínské varhany v původní podobě již dnes neexistují, ale varhany postavené Josefem Predigerem můžeme vidět a slyšet i v jiných pražských kostelích (např. u sv. Josefa na náměstí Republiky) a dnes, s odstupem času, musíme obdivovat skutečnost, že varhanář pocházející z pohraničních hor na českém severu pronikl až do jižních Čech, kde mu byla svěřena stavba varhan třeba ve farním kostele v Strmilově u Nové Bystřice, ležícím téměř na česko-rakouském pomezí (uvažme možnosti cestování a komunikace v polovině 19. století!).

Vraťme se ale na kůr kostela Panny Marie „Královny hor“ v Bozkově. Ve dvou manuálech a pedálu mají nyní bozkovské varhany 24 rejstříků (včetně nepůvodních), což je řadí k největším historickým nástrojům v litoměřické diecézi. Dokončeny byly v roce 1852 a Josef Prediger při jejich stavbě uplatnil osvědčené tradiční technologie a velmi tradičně (až konzervativně) pojatou rejstříkovou dispozici, což dnes, s odstupem času, hodnotíme velmi kladně, protože tyto varhany díky tomuto vyhovují interpretaci hudby nejen raně romantické, ale i barokní. 

V současné době je však tento pozoruhodný nástroj ve stavu vskutku žalostném. Vinu na tom má nejen absence údržby, ale především ničím nezkrocené a doslova živelné „řádění“ červotoče, jehož působením má mnoho součástí bozkovských varhan strukturu starého perníku, který by slušná hospodyně nepoužila snad již ani do strouhanky… V případě varhan kostela Navštívení Panny Marie v Bozkově dnes již skutečně velmi vážně bijeme na poplach, a pokud je máme zachránit příštím generacím, není již za pět minut dvanáct, ale za dvě minuty dvanáct… Některé jiné nástroje možná vypadají na pohled hrůzostrašněji (Radonice, Březno u Chomutova), ale jejich zánik v tak krátkém časovém horizontu zatím nehrozí, protože napadení červotočem zde nedosáhlo tak fatálních rozměrů. Pohled na vandalsky poničené nástroje vyvolává zoufalé pocity, ale červotoč, který leckde pracuje skrytě a nenápadně, představuje nebezpečí mnohem vážnější již proto, že pozorovateli může snadno uniknout.

Záchrana varhan kostela Navštívení Panny Marie v Bozkově se tak stává jednou z hlavních priorit v oboru péče o varhany v litoměřické diecézi. Jejich zánik by pro nás znamenal ztrátu vskutku bolestnou a sotva nahraditelnou, přestože se z dílny Josefa Predigera na území litoměřické diecéze dochovaly ještě další znamenité a pozoruhodné nástroje. Ze všech jmenujme ještě varhany kostela v Řepíně u Mělníka (rodiště skladatele a varhaníka Josefa Ferdinanda Norberta Segera), reprezentativní mohutné varhany na kůru farního kostela v Chrastavě u Liberce nebo pozoruhodné veliké varhany na kůru farního kostela v Osenicích u Libáně, kde působil jako ředitel kůru a varhaník dědeček hudebního skladatele Josefa Bohuslava Foerstera a kde mladý skladatel strávil nejedny letní prázdniny (a je zřejmé, že si na zdejší krásné Predigerovy varhany nejednou zahrál). Co mají Predigerovy nástroje společného a co je zároveň velmi nepříjemné, je fakt, že dřevo, které bylo použito k jejich výrobě, červotoči nějak podezřele chutná, protože prakticky všechny větší nástroje z Predigerovy dílny dnes vykazují velmi rozsáhlé a vážné napadení dřevokazným hmyzem. Vyvstává zde vážná pochybnost, že se je všechny podaří zachránit pro budoucí generace. Je to další důvod, proč záchranu varhan na kůru kostela v Bozkově považujeme za prioritu. 

Při restaurování budou z varhan odstraněny tři nepůvodní a slohově neodpovídající rejstříky na dodatečně dostavěných pneumatických vzdušnicích, které komplikují technické řešení nástroje a jsou zdrojem častých problémů. Vzhledem k nekvalitnímu provedení těchto vzdušnic z nevhodného dřeva mohou být i zdrojem šíření červotoče. Jde o rejstříky Bourdon 16´z hlavního stroje a rejstříky pozitivu Aeolina 8´a Vox Coelestis 8´. 

Technická specifikace

Rok výroby: 1852

Varhanář: Josef Prediger

Počet manuálů: II

Počet rejstříků: 24

Vyhovují interpretaci hudby nejen raně romantické, ale i barokní.

Joomla templates by Joomlashine